Průběh rekonstrukce
(SERIÁL na pokračování – díl č.1 – 12.8.2023 – počítejte každý týden 2 díly).
Vše začalo přibližně v srpnu 2020 kdy jsme objevili inzerát Libereckého Kraje na prodej objektu Palackého 10/2570, tedy bývalého dětského domova. Ne že bych po době tak toužil, ale byla pandemie covidu a nějak nebylo do čeho „píchnout“. Hledali jsme do firmy nějaký dlouhodobější projekt.
Po prohlídce objektu a komunikaci s památkáři jsme zjistili poměrně velkou náročnost rekonstrukce, ale pravdou je, že objekt mě tak moc oslovil (nějaké genius loci), že jsme si řekli – ano, to je ten správný projekt.
Původní myšlenka udělat z objektu bytový dům s 10 bytovými jednotkami postupně vyprchal, protože jsme se rozhodli objekt obsadit naší společností, včetně bytového zázemí. Víceméně vrátit objekt do roku 1928 se vším, co k uvedenému stavu náleží, včetně stejného využití.
Původní využití objektu už jsem zde popsal (hlavní budova bytovým domem vlastníka s obsluhou a vedlejší budova průmyslová/firemní část).
Po zvládnutí všech obstrukcí (výběrové řízení, výběr účelů, podpora banky, několikanásobné setkání na objektu včetně hloubkové komunikace s památkáři) jsme do objektu koncem roku vstoupili a počali základní mapování objektu a porovnávání s projekty z roku 1925/1940/1968. Spousta věcí byla úplně jinak nebo s rozsáhlými odlišnostmi – takže první kroky znamenali kompletní přeměření objektu a zmapování všech stavebních prvků.
Což vedlo k závěru (od spodu)
Sklep 1PP V pořádku, kotelna sice hodně stará, ale plně funkční, takže na dobu rekonstrukce stačí, podmáčená část vnějších zdí
1NP (od parkoviště) Sklepy, kanceláře, dílny, prádelny, sprchy – částečně vlhké zdivo okolo objektu v oblasti Palackého (postupně zjištěno, že už několik desítek let nefungovala dešťová kanalizace a tekla pod dům), ostatní vše na zbourání – žádná historie
2NP Po sundání obkladů (nekvalitních dýhovaných vlhkých desek), vše vcelku v pořádku, jenom topení bylo několikrát předěláno do novějších rozvodů, protože ty původní asi postupně zdegradovali
3NP To stejné jako 2NP. Jediné, co v objektu mělo historickou hodnotu (zábradlí, schodiště, vitrážová okna) bylo v pořádku (sice obalené nánosy materiálu, nátěrů atd. ale řešitelné). Všechny dveře/zárubně od 2NP nahoru (i ty jsou původní) na renovaci.
4NP Mansarda, vše v pořádku, až na olejové zdi. Vše bez izolace
5NP půda v pořádku, trámy/krovy v pořádku, střecha plně funkční až na 2 místa kde částečně kondenzuje voda na kovových prvcích
Vedlejší objekt
1PP Garáže, sklepy – vlhké, bez izolace – řešitelné
1NP Chodba, předsálí a tělocvična (pro nás nevyužitelné, není ani dle původních plánů) ale vše v pořádku. Chybí izolace zdí
2NP Chodba, 4 místnosti, vše v pořádku, jen děsné rozdělení – místnosti průchozí až k poslední – zde by nikdo fungovat nemohl
Co bylo řešitelné
Většina dveří sice pod nánosem 3 vrstev barvy, a hlavně vnější vrstva „vario-paint“, ale s nutností oprav poškozených částí (okopané rohy, hrany, zámky, díry od 2-3 zámku ve dveřích) půjde řešit sice náročně, ale půjde. Váha dveří cca 65 kg.
Většina okenních křídel ve špatném stavu, 4-5 nátěrů, hodně prasklin, většinou bez původních kliček, hromada izolací, ve špaletách látky pro snížení úniku tepla (no to bude mazec) ale chceme co nejvíc zachovat původní stav (okna jsou opravdu původní)
Většina dřevěných prvků a původní obložení už není – víme kde v Jablonci nad Nisou je a víme kdo jej odnesl a implantoval si jej doma – ale osoba už je po smrti a děti … asi je lepší zapomenout. Z těch všech zůstalo hlavní, vedlejší zábradlí a třetí mezi budovami. Schody jsou původní, jen hromada děr, závad a přelepené 2 vrstvami linolea.
Prvky původní částí oken již nefungují (zvedání závažím velkých prosklených oken do křižovatky, otvírání malých oken na WC přes páky, žaluziové sety atd.). V oknech po 4 letech nefunkčnosti hromada hmyzu a netopýrů (v době covidu super 😊).
Co mě těší nejvíce 3 hlavní dveře do objektu (z pěti) jsou původní a vcelku řešitelné v rámci nutných oprav).
Střecha v pořádku, ta potřebuje pár drobných oprav, opravy odvodu dešťové vody ale vše v vcelku bez větších závad.
Fasáda – byla cca 20 let stará a ve velmi dobrém stavu, až na část prvků kolem špaletových oken (rohy, spodní část částečně opadaná) – ale v rámci drobné rekonstrukce a kompletního nátěru bez větších problémů řešitelná.
Venkovní zábradlí a kamenný základ jaksi částečně zmizel pod náplavou chodníků a jejich pravidelným zvyšováním – takže kameny vyjmout, zvednout a zábradlí částečně vyměnit (poškozené či neodpovídající původními stavu).
Co nebylo řešitelné (ale řešilo se nestandardně či náročně)
a) Izolace vnějšího pláště nulová a s ohledem na významnou kulturní památku nerealizovatelné. Takže rozhodnutí jasné – využít možnost udělat vnitřní izolace
- dole EPS, nové podlahy, odvedení vody z objektu, vyřešení vnější a vnitřní izolace spodních částí objektu
- nahoře – kompletní obálku mansardy (ve výši celé mansardy, a to mezi mansardovou zdí a podkladovými latěmi střechy a stropů nad mansardou směr půda a půdu nechat dýchat.
- zdi a stěny – zde je bylo nejtěžší a nejsložitější – zvolili jsme nakonec tu nejnáročnější volbu, kompletně obezdít vnitřek objektu od 1PP až po 4NP izolační verzi YTONGu (od 10-15 cm) se speciální vrstvou mezi zdí a Ytongem – takže izolace není tak velká, aby rosný bod byl ve vnitřní části ale pořád dost na to, aby 60cm zeď pomocí nové části dostala minimálně 2x násobnou úroveň tepelněizolačních vlastností – není to ideální, ale lepší řešení není
Pro tuto volbu jsme akorát nečekali, že budeme podlahy nejen muset rozebrat (tak s tím jsme trochu počítali, ale že se budeme muset, nebo spíš chtít, zbavit veškeré škváry a strusky z podlah, což nakonec bylo 42 kontejnerů sutě). Teprve tak jsme měli možnost provést obezdění od spodní betonové podlahy, přes všechny patra, až na hranu mansardy.
b) rozvody topení –část jich byla zrekonstruována. Po průzkumu jsme zjistili, že většina původních nik pro původní topení je již nefunkční a obchází se různými objížďkami, takže vše šlo pryč (radiátory 6.6 tuny, rozvody, trubky, rozmlátit zdi až do úrovní původních nik pro topení – tzn. 8 nic skrz celý hlavní objekt)
c) voda, odpady, umístění koupelen – vše sice částečně zrekonstruované, ale pro další využití nevhodné a nepoužitelné, takže vše z objektu ven
d) elektro – něco zrekonstruováno 1998, ale po postupném odkrývání reality – postupně vše z objektu pryč a rozvody komplet nově
e) kompletní vertikální kanalizace sice funkční (keramika cca 50-60 let) ale vše musí nově a z původní jímky musí vzniknout 25 kubíková (kubíčková) nádrž na vodu ze střech
f) rozmístění místností v objektu chceme vrátit do původního stavu, takže vše jinak a lépe
g) některé vnitřní zdi (loženém na překladových trámech) přeci jen po odebrání škváry nevypadali jako nejpevnější prvek objektu (takže postupně 14 zdí zbouráno a buď vystavěno znova na pevném ocelo-zděném základu a nebo rovnou vráceno do původního stavu bez některých zbytečných zdí)
h) úžasné vnitřní obložení kachličkami ala KSČ a olejovými zdmi šlo postupně oškrábat a po několika dnech hrozivé práce sekací kladiva vše dolů na cihlu (teda to rozhodnutí trvalo déle než několik dní a šlo postupně tak jak jsme zjišťovali, že některé věci už v objektu opravdu nechceme)
i) okenní křídla vypadala, že z externím úsilím (cca 240 křídel, cca 40 špaletových oken velikosti cca 2.4m x 1.4m) půjde vrátit do původního stavu – nakonec se to částečně podařilo. Jenže v hlavním objektu byli vnitřní okna tak moc nefunkční, že s potřebou dvojskla a kvalitní a pevných vnitřních oken jsme se rozhodli je přesně zreplikovat (zakoupen stejný nůž) a vytvořili jsme přesnou repliku s větší šířkou a možnosti 4/16/4 izolačních oken – takže nakonec jsou trojskla (v rámci celé špalety). Toto byl největší a nejnáročnější prvek rekonstrukce (to i památkáři se divili, že to děláme tímto způsobem – protože je vlastně stejně drahý, daleko náročnější, ale pro náš něčím přínosný)
j) izolace balkonů hrozivá – takže kompletně nové povrchy, izolace atd.
k) parkety – no na ty jsme se těšili, že pod vrstvou 4-5 PVC lin snad přežili a budou funkční. Po rozebrání všech podlah jsme zjistili, že jejich stav už neodpovídá budoucími využití objektu a v neradostném stavu prodány na vytvoření haly jednoho vzdáleného pivovaru. Museli jsme sehnat stejně kvalitní nové a nechat je aspoň 1 rok vyschnout v části objektu kde se udržovala podobná vlhkost jako bude v objektu – cca 250 m2 do dvou pater v hlavní budově (cca 100) bude jiný povrch (dlažba, keramika atd.)
l) luxfery v chodbě mezi budovami – zde je jasný plán – velké dřevěné okno s umístěním obrazu od Muchy (má co dočinění s původní rodinou – takže díky komunikaci s paní Jarmilou Plockovou máme originál datovou strukturu na vytvoření repliky do okna).
Co bude nově
a) samozřejmě nelze začít ničím jiným než technologiemi a datovými rozvody – takže když už tak pořádně takže vše v STP CAT 6A verte SOLARIX – tudíž možností datových rozvodů s výhledem na cca 20-30 let bez nutnosti změn, 3 centrální racky, hromada prvků pro budoucí využití chytré domácnosti a různých technologických prvků
b) vnitřní okenní křídla ve všech špaletových oknech hlavní budovy – pro izolační a těžká skla musí být pevná křídla
c) nevím, zda to je nově, ale v objektu chybělo všechno, co se týká původního kování (kromě pár kousků, co zůstalo, takže máme z čeho vycházet) – takže shánění po burzách, internetu, různých velkých rekonstrukcí památkových vil z ČR – původních kovaných obrtlíků, mosazných kliček, půl-kliček (dobře oliv a půl oliv), krycích plechů, původních mosazných klik atd. no zábava, ale tak na 2 roky noční práce)
d) vrácení původní barevnosti oken – vše dříve bylo slonová kost, takže zase vše bude slonová kost
(další pokračování příště)
